Konečně přišel den D, 30.11.2018. Večer, tma, zima a já čekám v autě v Trenčíně na příjezd výpravy z útulku. ,,Jsou tady!” Z velké dodávky vystupuje sympatický pán, řešíme papíry a pak konečně: držím Mary! Ocáskem vrtí na všechny strany, olizuje mi obličej a v očích výraz, který říká: ,,Ahoj, já vím, že jedu DOMŮ!” No, i nejedna slzička mi z toho přivítání ukápla

Cestou jsme vyzvedly manžela z práce a hurá domů za Cháronem! Večerní setkání pejsků proběhlo na jedničku, a již druhý den se naše obavy jak se ti dva snesou, úplně rozplynuly. Cháron Mary přijal, ona se mu podřídila a dnes je z nich skvělá dvojka.

Ještě několik týdnů po adopci bylo na Mary znát, že doposud se s ní život příliš nemazlil. Při jakémkoliv našem prudším pohybu nebo zvýšení hlasu se ihned vystrašeně krčila na zem a jen po očku sledovala co bude. Marynka se totiž se svými sourozenci narodila na ulici v Medzilaborcích, kde také přežívala cca do svých 5 měsíců, a kdo ví, co všechno špatného se jí kromě strachu, hladu a zimy zde na ulici přihodilo…. Čas a láska ale rány léčí a tak i Mary udělala velký pokrok.

Je to moc zvídavá fenečka. Občas nám svým chováním připomíná postavu paní Kelišové ze známé trilogie Slunce, seno…, neboť je jen velice málo míst, kam nedokázala svůj zvědavý čumáček strčit.

Kromě toho, že je Mary velice mlsná, je nyní už také velmi nebojácná. Úplně klidně se dokáže postavit dvěma 50kg Leonbergerům a sjednat si pořádek.

Jelikož je Mary také hodně akční, na jaře se s námi začala věnovat canicrossu, a přesto, že je malinká, má obrovskou snahu předběhnout toho velkého belgičáka. Možná i pro tuto svou snaživost už má doma první pohár a medaili z canicrossových závodů.

Mary je takový náš šašek. Sledovat psí kusy, které vymýšlí na Chárona, to je pro nás mnohdy lepší než televize.

Nyní už je to rok, co je Marynka s námi.
Z nechtěného, vystrašeného tvorečka z ulice se vyklubala vděčná, úžasná a mazlivá fenečka.
Jsme moc rádi, že ji máme a OZ Pomoc psíkom na Východnom Slovensku děkujeme za její záchranu!